LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Vynikající povídka! Křídla v noci jsou možná nejlepší u nás vyšlou povídkou Roberta Ervina Howarda. Poprvé mi úplně vyrazila dech. Vypráví o tom, jak se anglický dobrodruh Solomon Kane setká v neznámém koutu daleké Afriky, s harpyjemi ze slavných Starých řeckých bájí a pověstí. Povídka má neopakovatelný náboj, strašidelnou atmosféru a neobyčejnou zápletku. Také postavy akaan-harpyjí jsou skvěle vykresleny. Přečtěte si nezapomenutelné dílo od zakladatele fantasy literatury. 10/10

Skvělá povídka, která svádí dohromady řadu fiktivních osob, literárních postav i skutečných osobností. Nese se v příjemně ponuré atmosféře plné mlhy a tmy. Opravdu mně potěšilo setkání Oscara Wilda, H. G. Wellse, Sherlocka Holmese, upíra a dalších v jedné povídce. Děj se sice nese v pomalejším tempu a celkem předvídatelný, to ale k tomuto typu lehce detektivních povídek patří. Jednu hvězdičku srážím za předvídatelnost a za to, že ze sebe můj oblíbený Sherlock Holmes nechá udělat troubu :-)

Brilantní povídka o neuhasínající pomstě. Co je člověk schopen udělat, aby sám dokonal spravedlnost. Neuvěřitelné! King zde opět rozjel svůj um a vše mu dokonale vyšlo. Bez dechu jsem četl až do konce a držel hlavnímu hrdinovi palce. Víc takových věcí!

Už dlouho jsem nečetl tak dobrou povídku. Super téma alternativních světů, dobře a srozumitelně napsané, výborně přeložené. Jednu hvězdičku srážím za to, že by téma chtělo větší prostor, nějakých pět stran je přeci jen málo. Ale možná je to dobře, povídka se alespoň nestihla stát rozvleklou.

Klasika hororového žánru. Příběh člověka, odsouzeného inkvizicí k smrti blíže neurčeným způsobem. Způsobem, který odsouzený sám poznává až v okamžiku vykonávání rozsudku a má přitom mnoho času přemýšlet, nebude-li lepší ukončit svůj život vlastnoručně. Mistrovsky zpracované duševní pochody člověka na pokraji šílenství. Literární styl velmi podobný Lovecraftovi (ostatně nepochybuji, že ten se od Poea učil), tentýž strach z neznámého, tytéž zážitky na pokraji vědomí. Povídka, která je podle mně základním kamenem žánru. Povídka, které bych srazil půlbod za zakončení, na které má ovšem autor svaté právo.

Poviedka s veľmi príjemným a rozvinutým rozprávačským štýlom, ktorý je dobre čitateľný a skvelo navodzuje atmosféru. Stavba deja jemne nadpriemerná. Chýbal mi tam trochu zásadnejší záver a pripadá mi to ako výsek z dlhšieho rozprávania. Určite by bolo zaujímavé rozpracovať poviedku na väčšom priestore.

Aj keď táto poviedka neprináša v podstate nič nové, podanie príbehu založené na paradoxoch pri cestovaní v čase je veľmi vydarené a na malom priestore autor poriadne zapletie životy všetkých hlavných postáv.

Hard SF je subžáner, ktorý mám rád, preto som tejto poviedke dal šancu až dokonca. Čítala sa dosť ťažko, nakoľko autorove nápady (niektoré z nich podľa mňa úplne skvelé) sú bez predchádzajúceho vysvetlenia sledovateľné len s veľkou námahou. Poviedka je zo sveta ktorému autor už venoval pomerne veľa priestoru (úspešný román Accelerando) a zrejme na väčšom priestore sa týmto zaujímavým nápadom darí zaujať lepšie.

Snad pro mou blízkost k hudbě jsem vnímala příběh skrze vlastní zkušenosti s hraním v orchestru – pro mne to byla jedna z nejlepších povídek celé sbírky.

Stoprocentní klasika, veleznámý český komiks, který vycházel v časopise ABC, převedený do souvislého textu a doplněný tolik známými kresbami Lubomíra Kupčíka.

Pro někoho možná netradiční pohled na osobu Jacka Rozparovače s neméně netradiční postavou budoucího prezidenta (t.č. v povídce je v Londýně na pozvání Ornitologické společnosti). Theodore Roosevelt spolu s kapitánem metropolitní policie Hughesem pátrá po Smělém Jackovi – a také ho nachází v té zdánlivě nejnepravděpo­dobnější osobě.

Překrásná povídka z pera předního anglického spisovatele Philipa Pullmana. Toto dílko nezdobí hororový námět, ba ani skvělé zpracování. To, co mě na příběhu nejvíce zaujalo je nápad. Sice docela obyčejný, ale velmi zajímavý. Povídka totiž pojednává o mladé dívce, jejíž jedinou zálibou a zároveň vášní je četba. Ano, knížky pro ni znamenají více než lidé. Není proto překvapení, že ji knihy dostanou do záhuby. Doporučuji přečíst!!!

Krátká povídka psaná nestandardním stylem na způsob interakce hlavní postavy s „bleskobankomatem“. Já jsem si ji velice oblíbil právě díky stylu a také zajímavému závěru, takže se u mě dostala až do TOP 10.

Tohle mně opravdu vůbec nanadchlo. Možná mi nesedí hard-SF styl obecně, ale tahle povídka zvlášt. Hodí člověka do děje ve světě, o kterém nic netuší a nemá šanci se v něm zorientovat. Autor se v něm možná vyzná, ale měl by k němu dát klíč i čtenáři. Kdyby povídka měla rozsah knihy a kniha měla řádný úvod do světa i do děje, asi by to bylo ok, ale tohle jsem ani nedočetl, protože jsem tomu prostě nerozumněl. Ale třeba to někomu sedí. Mně ne.

Tak tady se Barker předvedl! Scéna s krocanem (nebo to byla krůta?) byla naprosto úžasná. Málem jsem smíchy spadl pod stůl :)

Povídka není Kingova hlavní parketa. Ale jak sám tvrdí, má ji velmi rád. Toto je zářný příklad. Krátký a originální příběh. Byl jsem opravdu napjat, jestli hlavní postava dojde až na konec. No a ten konec, špica! :)

Podle mě nejlepší Kingova povídka. Skvěle vypointovaná a napínavá. Kdyby se tohle zavedlo, tak nevím jak by někteří lidé dopadli :)